Federalismus není centralismus

Ve světle vývoje v Evropě v posledních letech se musíme se ptát, zda je v brzké době reálný vznik evropského občanského společenství opírajícího se o evropskou identitu. Ačkoli něco jako evropská identita bezpochyby existuje, nelze ji vymezit šířeji než jako jednotu v různosti. Stačí to pro vnitřní soudržnost Evropanů? Patrně ne. Lidstvo pro takové případy vymyslelo federativní uspořádání jako formu uspořádání vícera samosprávných jednotek, pokud mají zájem sdílet jeden společný celek a současně se moct politicky emancipovat. Vede cesta k takovému uspořádání států a národů skrze Evropskou unii? My věříme, že ano. Nesníme o novém začátku na zelené louce, domníváme se však, že v integračním procesu jsou potřebné klíčové změny. Naším cílem je současnou unii reformovat. Zde předkládáme některé naše návrhy:

Evropský parlament musí mít právo navrhovat legislativu.

Stejně jako je tomu v každém jiném demokratickém parlamentu. Nechceme, aby se rozhodovalo v předpokojích politiků nebo stínech úřednických kanceláří. Evropský parlament má jako jediná evropská instituce přímou legitimitu z voleb, zákonodárnou iniciativu mu však současná právní úprava neposkytuje, což brání důslednému oddělení výkonné a zákonodárné moci. Prosazujeme proto, aby měl současný Evropský parlament postavení plnohodnotné první či dolní komory parlamentu a aby měl pouze jedno sídlo.

Radu EU je nutné nahradit novou komorou parlamentu.

Mezivládní spolupráce v rámci Rady EU je neefektivní a je složité nad ní udržovat veřejný dohled. V praxi se většina rozhodování přenechává nevolenému úřednickému aparátu. Často také vítězí partikulární zájmy. Například tento mezivládní orgán v roce 2003 odmítl prošetřit nesrovnalosti v řeckých statistikách, či si vlády samy odhlasovávaly beztrestnost za porušování maastrichtských kritérií. Radu EU bychom proto nahradili novou horní či druhou komorou parlamentu. Byla by početně menší než dolní, ale členské státy by v ní měly rovné zastoupení bez ohledu na velikost země. Fungovala by jako demokratická pojistka. Vznik této komory by umožnil, aby se opustila praxe, že každý členský stát musí mít jednoho komisaře.

Generic placeholder image

Prosazujeme fiskální koordinaci pro eurozónu.

Vlády členských zemí stvořily eurozónu jako mrzáka belhajícího se na jedné zdravé noze. Tou nohou je Evropská centrální banka, jíž chybí protiváha v podobě koordinátora fiskální a měnové politiky. Pravidla této politiky se doposud vytvářela na základě dohody národních vlád, jimž zároveň příslušela jejich kontrola. Dnes vidíme výsledky. Vlády tolerovaly porušování pravidel a některé státy eurozóny se tak mohly zadlužovat na náklady ostatních. Prosazujeme proto, aby kontrola dodržování dohodnutých pravidel přešla z vlád na unijní útvar/orgán s dostatečným demokratickým mandátem. Ten by dbal na rozpočtovou odpovědnost členských států eurozóny a byl vybaven pravomocí dohodnutá pravidla pružně a efektivně vymáhat.

Evropská komise musí být plně politicky odpovědná.

Její složení musí vzejít z politické soutěže a své účty musí skládat parlamentu.

Generic placeholder image

Chceme stanovit nepřekročitelnou hranici mezi národní a evropskou politikou.

Nechceme přesouvat další a další moc do Bruselu. Naopak, my federalisté se bráníme zbytečnému centralismu. Co je výhodnější spravovat nadnárodně, jako třeba zahraničí a obranu, dělejme jednotně společnými silami. Ale to, co lze nejlépe spravovat na národní úrovni, jako třeba daňovou politiku, ať tam také zůstane. Jiné věci lze zase nejlépe řešit na úrovni regionů, jako třeba občanskou vybavenost.


Jinými slovy, nechceme nutně užší politickou integraci, ale spíše změnu principu integrace, a to na základě jasných a předvídatelných pravidel. Přáli bychom si, aby o všem důležitém rozhodovali pouze demokraticky zvolení poslanci a stálí zástupci členských států. Pro evropskou federaci není potřeba smazat naše národní identity, ani bychom si to nepřáli. Stačí jen vědomí sounáležitosti, vůle ke spolupráci, posilování demokratických principů a úcta k právu.